Základním kamenem efektivní výživy skotu je maximalizace tvorby mikrobiálního proteinu (MbP).

Ve většině chovů se zvýšená pozornost věnuje zásobení střeva by-pass živinami, především dusíkem (N) a energií.

Tím ovšem není plně využívána jedinečná vlastnost přežvýkavců, kterou je:

• schopnost využití živin z objemných krmiv, a především
• přeměna nebílkovinného dusíku (NPN) na bílkovinný, tj. na aminokyseliny (AMK) potřebné k vlastní tvorbě mléka a tkání.

Nerespektováním těchto zákonitostí se výživa skotu blíží výživě monogastrů, což vede k poklesu ekonomiky chovu.

Mikrobiální protein u vysokoprodukčních dojnic
Krmení mikrobiálním proteinem nevylučuje použití by-pass forem dusíku z nakupovaných krmiv – ty mohou tvorbu MbP doplnit, ale nemohou ji nahradit.

I dojnice na vrcholu laktace musí pokrýt 50–60 % potřeby aminokyselin pomocí vlastního MbP.

Jedinečnost mikrobiálního proteinu spočívá ve složení a poměru jednotlivých aminokyselin, které se více než jakákoli jiná krmiva nebo jejich kombinace přibližují profilu aminokyselin v mléce a tkáních.

Díky tomuto profilu není nutné zvyšovat hladinu dusíkatých látek (NL) v krmné dávce jen za účelem dosažení požadované úrovně limitujících aminokyselin.

„Dojnice jsou často překrmovány dusíkatými látkami za účelem pokrytí potřeby aminokyselin.“
(Davidson et al., NSC University)

Koncept 2 v 1
Krmení vysokoprodukčního skotu znamená krmení dvou zcela odlišných organismů, které mají rozdílné nároky na výživu, ale žijí ve vzájemné symbióze:

• Bachor (a jeho mikroflóra)
• „Kráva monogastr“ – přesněji řečeno její střevní trakt, který zužitkovává jak produkty fermentace z bachoru, tak by-pass živiny z původních krmiv.

Zatímco úkolem „krávy monogastra“ je přetvořit „menu“ živin na výsledný produkt (mléko, maso),
úkolem bachoru je připravit hlavní „menu“ pro krávu monogastra.

„Výrobci mléka i masa si musí uvědomit tento vztah a plně využít funkci bachoru, pokud chtějí vyrábět efektivně.
Jinak ať jdou raději krmit prasata!“
(Robert J. Van Saun, Pennsylvania State University)

Pokud chceme správně krmit krávu, musíme nejprve umět správně krmit bachorovou mikroflóru – především bachorové bakterie.
Díky nim jsou přežvýkavci schopni trávit i velké množství nízce kvalitní vlákniny, na rozdíl od ostatních obratlovců.

Mikrobiální protein zohledňuje rozdílné požadavky bachorových bakterií a samotné krávy na zdroje živin a jejich využití.

Pouze poskytnutím správných forem a zdrojů živin pro bachorové bakterie můžeme zajistit:

• maximální syntézu mikrobiálního proteinu a
• maximální produkci mléčné bílkoviny a výnos mléka.

Základními stavebními kameny pro maximalizaci tvorby mikrobiálního proteinu jsou LINAPROTEINY.